Vznešení elfové

Elfové jsou dobří farmáři, dřevorubci a kouzelníci, ale velmi špatní horníci. Jejich největší výhodou jsou rychlé jednotky, bonus ke Školám a speciální stavba Síně věštců. Armády vznešených elfů mají nevětší úspěchy v bojích proti nekromantům a temným elfům.

• Hvozd: magická energie +20, úrodnost půdy +10 a naleziště nerostů -10.
• Nížiny: úrodnost půdy +20, magická energie +10 a naleziště nerostů -20.
• Bažiny: magická energie +30, úrodnost půdy +0 a naleziště nerostů -20.

• Elfí jednotky jsou podprůměrné (kvalita jednotek 48), ale rychlost mají nejvyšší ze všech ras (průměr jejich jednotek je 75).
• Vznešení elfové mají postih -5% ke zlodějským akcím. Ale pomocí vylepšení (viz níže) země se mohou stát velmi dobrými špehy.
• Mají k dispozici speciální bojové kouzlo Issaeina zbroj.
• Léčitelství - 12% mrtvých jednotek je po boji zachráněno. I jednotky s regenerací jsou takto (navíc) oživeny.
  
• Vznešení elfové mohou mít v bariérách o jedno obranné kouzlo více.
• K vyslání armády, zlodějů či magie je potřeba odehrát minimálně 10 tahů.

• Speciální stavby Gryfí hnízdo, Kouzelný pramen, Síně věštců
• Bonus +40% ke stavbě Magická bariéra
• Bonus +30% ke stavbě Diamantový důl
• Bonus +10% ke stavbě Škola
• Postih -5% ke stavbám Cvičiště, Vojenská škola
• Postih -50% ke stavbě Obětiště
• Vylepšení země Elitní špehové (cena 800) - Zvýší sílu špionáží o 15%.
• Vylepšení země Kouzelníci úsvitu (cena 700) - Zvýší sílu cílených čarodějnických kouzel o 5%.
• Vylepšení země Tanečníci s čepelemi (cena 800) - Zvýší útočnou sílu a životy v útoku o 12%. Též přidá 12% k ničení a rabování. Pevnosti a Bašty sníží produktivitu o 10%.
• Složení domobránců: 35% zvíře, 35% drak, 15% elementál, 10% jízda a 5% pěchota.

Bohyně: Issae

Jako první na Světě procitli elfové. Alespoň ONI jsou o tom skálopevně přesvědčeni. Zbylé tři původní rasy si o tom myslí (a také s oblibou říkají) svoje, ale elfové si za tím stojí tak tvrdohlavě, že už se s nimi o tom (většinou) nikdo nehádá.

Podle staré elfí pověsti přišla Issae na návštěvu za svou sestrou Carallyn. Ta zrovna pracovala na obzvláště překrásném stromu, s kůrou třpytící se stříbřitou bělobou, s listy připomínajícími plátky zlata, obsypaný hojností ohnivých květů, u jehož kořenů sladce zpíval křišťálový pramen. Tu se ovšem zarazila, plně zaměstnána svou prací, že si ani nevšimla přicházející sestry. A pro sebe si pravila: "Stvořila jsem to nejkrásnější místo v celé své říši. Ale kdo ho ocení? Veverky a ptáčci, srny a vlci jsou vděční za mé plody, lučiny a úkryty, ale nemají žádné umělecké cítění. Chybí tu citlivá mysl a pochvalný hlas." Issae se jen usmála a odešla, nespatřena.

Jednou se Carallyn procházela po nejoblíbenějším lese, když vtom zaslechla tichý zpěv. Zpěv, který měl slova. Vydala se za ním a čím blíže mu byla, tím krásnější se jí zdál, plný radostného údivu. Došla až do srdce lesa, kde se vysoko vypínal její nejdokonalejší Strom, právě obsypaný záplavou toho nejsladšího ovoce. A tam, mezi silnými kořeny, zpívali neznámí tvorové. Byli štíhlí a krásní, se světlou pletí a lehkým krokem, dlouhých kadeří nejrůznějších odstínů podzimního listí a jejich oči zářily jako hvězdy, nebesky modré, mlžně šedé a v barvách travin a ořechů. Oděni byli v šatech z kůry tak jemné, až se kolem nich vlnila jako látka, zdobených pestrobarevnými peříčky a říčními perlami. Spanilé tváře pozvedali ke Stromu a velebili jeho krásu.

Carallyn byla zaskočená a šťastná zároveň. A v tu chvíli si všimla, že mezi těmi neznámými sedí na trůnu z kořenů samotná Issae, s věncem kvítí ve vlasech, nohy máčí ve vodě pramene a usmívá se na svou sestru. Carallyn si vzpomněla na svá slova, která tu před časem pronesla, a byla vděčná.
Tak přišli na svět elfové, z lásky a krásy, aby lásku a krásu hledali a velebili. Těm se říkalo Lesní, neboť byli bezstarostnými dětmi lesa. Později někteří elfové poznali jemnost hedvábí, sílu oceli a nezdolnost kamene, a z těch se stali Vysocí elfové, vzdělaní a zruční. Měli havraní nebo stříbřité vlasy a vážný, pronikavý pohled. Časem přibyly další rody, avšak nejsmutnějšími jsou ti, kteří sešli z cesty, opustili rodné hvozdy a zanevřeli na svou minulost – jde samozřejmě o Temné elfy, o kterých se dále v textu píše více.