Palác míru jest postaven a my, Přátelé Zeleného údolí, jsme nejlepší… NE! Má čest mi brání napsat tato slova, neboť by byla sprostou lží. Palác Míru sice skutečně byl vystavěn naší aliancí, ale bohužel nemohu s klidným svědomím říci, že jsme si ho řádně vybojovali.
Věk s pořadovým číslem X. byl věkem plným dohadů, křivd a osočování, kdy na veřejných fórech převládaly emoce nad rozumem. Mnoho hráčů se netajilo svým znechucením nad takovýmto průběhem a toužilo po rychlém konci. Proto bylo mezi nejsilnějšími opozičními aliancemi vyjednáno kompromisní řešení: tolerance Paláce Míru v případě, že bude stavěn naší aliancí. I stalo se tak a mně jako vůdci aliance Přátelé Zeleného údolí připadla pocta napsat pár upřímných a z mého pohledu i pravdivých řádek k tomuto věku.

Ať už samotný věk probíhá jakkoliv, jsou věci, které se nemění. Jednou z nich je fakt, že žádná aliance nemůže pomýšlet na vítězství, nemá-li podporu dalších. Proto bych na tomto místě rád vyslovil díky každému, kdo se nějakým způsobem zasloužil o náš Palác míru, ať už přímo či nepřímo.
V prvé řadě chci zmínit naše spojence z aliance Order of White Shield. Věrně a spolehlivě nám stáli po boku. V posledních dnech věku statečně bojovali s mnohem silnějším soupeřem a odlákali tak pozornost od našeho Paláce Míru. Právě oni byli původním kandidátem našeho bloku na vítězství, ale pod nátlakem okolností rozumně ustoupili a nezpěčovali se podmínkám opozice. V první chvíli jsem si nebyl jist, zda jim za to děkovat, nebo je proklínat. Nyní již pochyby zmizely, tedy jim z celého srdce a upřímně děkuji.
Stejný dík patři i druhému našemu spojenci, alianci Vyznavači bláznění. I když její členové za celý věk nebyli tak zcela při smyslech, nejspíš ovlivněni svými Temnými světly stínů, byli nám pevnou oporou, vždy ochotni pomoci. Pro náš Palác míru krutě krváceli na mnoha bojištích a tím se bezpochyby zasloužili o jeho zdárné dokončení. Na oplátku jsme se dvou z Vyznavačů ujali a pokusili se jim navrátit jasný rozum, prozatím však naše snaha zůstává neúspěšnou.
Dále bych rád poděkoval našim přátelům a druhům ve zbrani. Protože jich tento věk bylo skutečně mnoho a těžko určovat, kdo by měl být jmenován dřív a kdo později, dostane se jim poděkování v abecedním pořadí:
Děkuji Bhaalovým heroldům za pomoc a jejich vůdci, králi Lotharovi, také za cenné rady při stavbě Paláce Míru.
Děkuji alianci Hvězda Noci, která nám v rámci svých možností pomáhala, byť nás nevázalo spojenectví.
Děkuji alianci Meč Světla, že nám neváhala pomoci v obraně, i když to pro ně znamenalo odkrýt vlastní země.
Děkuji alianci Noční Hlídka, která se rvala za náš Palác Míru bok po boku s Vyznavači bláznění.
Děkuji alianci Pagans ali. Coby nováčka ve hře jsme ji na počátku věku vzali pod svou ochranu a ona nám tuto laskavost neváhala v těžkých dobách oplatit i s úroky.
Děkuji alianci Undead legion, jejíž magické štíty nás zachránily, když naši vlastní mágové podlehli drtivému útoku nepřátel.
Mimo abecední pořádek stojí ještě několik jednotlivců, kteří v tomto věku nějakou dobu pobyli v řadách naší aliance. Speciální dík patří královně Calisto, která s námi byla od samého začátku, ale musela nás opustit, byť z radostných důvodů. Všichni přejeme jí i její narozené dcerce Kristýnce hodně štěstí, zdraví a hromadu dalších pozitivních věcí. Věříme, že se královna Calisto co nejdříve opět zapojí do dění světa Vojevůdců, a těšíme se na ni.
Další, na které bych při poděkování neměl zapomenout, jsou králové Artuš, Basker a Sorge.
A nyní přicházejí na řadu už jednotliví Přátelé Zeleného údolí, jak mi jejich jména pod ruku přišla:
Král Zelí – děkuji ti za propracování ekonomiky a smekám před tvou prací s kalkulačkou.
Král Sláva – děkuji ti za geniální a precizní zpracování databáze armád soupeřů.
Král Kocanda – děkuji ti za neúnavné spamování všech druhů fór.
Král Michal – děkuji ti, že jsi se k nám vrátil a pomohl nám tak k vítězství.
Král Jongens – děkuji ti, že jsi se dal na správnou cestu a začal hrát pod mým vedením kolektivně.
Král Cililing – děkuji ti, že jsi jako jediný porozuměl nápovědě v sekci zloději.
Král Ellain – děkuji za zpracování tabulek, grafů a za správu nástěnky.
Král Edan – děkuji ti, že jsi nás každý den obrazově inspiroval .
Jak jsem zmiňoval již na začátku, tento věk nám umožnila vyhrát dohoda s opozicí. A tedy i opozice si za svůj postoj, za dodržení přislíbené neutrality, zaslouží býti zde jmenována. Opět v abecedním seznamu se jedná o aliance: Aliance králů, Asharatu mubashshiru, Barevní, Bratrstvo Naděje, Castra Raetia, Černý Leknín, Inkvizice, Klec, Krotitelé z Ashmeru, Merlinovy děti, Nilfgaard, Temple Of Evil, Pobratimstvo, Rytíři Soumraku, Son of WhiteShield, Synové Osirise, Uličnice, Zatracení a Zpívající čepele.
Rozhodně nemohu opomenout vyzvednout činy Lady Catelyn Stark a Lorda Ragnara the Outcast. Byť jsme byli po celý věk rivaly, poskytli nám na závěr moudré rady a za to jim patří nejen náš dík, ale také naše hluboká úcta.
Zvláštní dík náleží aliancím Etherals a Svobodná království. Jejich hrdinný útok v první den stavby Paláce míru nám dopřál hřejivý pocit, že jsme si vítězství alespoň zčásti vybojovali.
A nepopiratelný dík patří samozřejmě Arcímágovi za tuto bombastickou hru. Přejeme mu, aby se mu i nadále dařilo všem hráčům přinášet spoustu zábavy a potěšení.

Kromě výše uvedeného výčtu poděkování bych v Síni slávy rád zanechal i hrubý nástin historie aliance Přátelé Zeleného údolí.
Naše aliance vznikla jen týden před koncem VIII. věku, takže do věku IX. jsme prakticky vstupovali jako nováčkové. Už na samotném začátku nás oslovila aliance Order of White Shield s nabídkou spojenectví. Neodmítli jsme a dosud nemáme důvod toho litovat. Po boku našich nových spojenců jsme se postavili na stranu Taranisových Heroldů, vítězů IX. věku. Dá se tedy říci, že naše působení ve Vojevůdcích začalo velice úspěšně.
V X. věku jsme po vzoru většiny ostatních spřátelených aliancí začali svačit slabší země. Po poměrně krátké době nás to ale přestalo bavit a našli jsme si silou rovného a mnohem zkušenějšího soupeře – čestné Inkvizitory. Musím přiznat, že jsme vcelku tvrdě narazili. Aliance Inkvizice nám v bojích dávala co proto a kdyby se do konfliktu nevmísili (na žádost jednoho z bývalých členů naší aliance) Synové Osirise, museli bychom časem kapitulovat.
Dalším cílem našich válečných výbojů se stala aliance Asharatu mubashshiru. Naši pozornost si vysloužila zaprvé tím, že napadala naše chráněnce, a zadruhé urážkami, které si neodpustil jejich vůdce na naši adresu. Spolu s námi se do těchto bojů zapojila i aliance Meč světla.
Po Arabské válce jsme doufali v chvíli nerušeného klidu, která by nám umožnila znovu načerpat síly a nahradit ztráty z bojů. Ale zůstalo jen u přání. Coby statisticky nejsilnější aliance jsme byli hrozbou pro opozici, pokládala nás (mylně) za žhavého adepta na stavbu finálky. Útoku hrubou vojenskou silou se nám podařilo odolat, ale bohužel na nás byla poslána i cílená magie. S něčím takovým jsme nepočítali, neměli jsme seslané štíty a tak kouzla lehce prošla. Navíc naši soupeři (Černý Leknín, Inkvizice, Bratrstvo Naděje) předvedli ukázku skvěle promyšlené strategie a dobrého odhadu situace, protože si za cíle magického útoku vybrali elfy a nekromanty. Jedním tahem se jim povedlo v zásadě vyřadit celou alianci, nikdo z nás nebyl schopen sesílat v dalších dnech štíty. V této chvíli se ale prokázala síla a věrnost našich spojenců. V rámci svých možností na nás nejen seslali štíty, ale v několika následujících dnech i pomáhali bránit naše země, díky čemuž jsme se mohli zvrávorat a opět se dostat do čela statistik.

Téměř poslední věc, kterou bych zde rád uvedl, je malá rada nejen nováčkům, ale i protřelým hráčům: Toužíte-li po vítězství, nespoléhejte jen na hrubou sílu. Ne nadarmo se říká, že pero je silnější meče. Vítězství naší aliance je toho zářným příkladem.
Každý, kdo se pročetl až sem, má můj upřímný obdiv a přeji mu, aby se u Vojevůdců vždy jen bavil.
A hlavně, královny a králové, berte Vojevůdce jako zábavnou hru, ne jako realitu!

S úctou a pozdravy